Karamelku jsem měla zamluvenou ještě než se narodila :-) Jela jsem si pro ni až do Zlína, ale stálo to za to. Karamelka mě překvapila už u Zuzky, když se nechala vyndat z klece bez problémů a na ruce, i mojí, cizí, seděla klidně, bez naříkání, bez náznaků, že by chtěla utéct :-) Hned jsem si ji zamilovala. Ty tmavé oči, veliký ušiska ...:o) Karamelka mě nikdy povahově ani na chvilku nezklamala. I když mezi potkany je to ďáblík, který každého provokuje, okusuje a který nejvíce ze všech běhá a skáče, jakmile ji uchopí člověk, zpomalí a hned ruku začne olizovat a člověka pusinkovat :-) Doteď se nikdy nepokusila slézt na zem, což normálně potkani udělají jakmile vyrostou :-) Když potkánci spí a zavoláme je pro pamlsek, je vždycky první u dvířek a pamlsek si bere až potom, co prozkoumá ruku :-). Karamelka je prostě takový benjamínek. Ze všeho nejradši baští smetánek, jogurty, rohlík, piškoty, masíčko a jako ostatní miluje čínské zelí. Nechutnaly jí kukuřičné lupínky a kupodivu ani čokoláda, když jsme zkoušeli chutě našich svěřenců. Usne kdekoliv, jen ne na hoblinách (nejradši nacpaná v malé krabičce společně s kámoškou Vločkou:o)). Vločku neustále provokuje k hrám, i když se ještě nestalo, že by s Vločkou s příšerným brekem neprohrála :o). Karamelka je potkánek "výstřihový" - zaleze za výstřih, když chce teplíčko a bezpečí.